© Fotograf: Alessandro Grandini

Šilhání (strabismus)

Co je strabismus?

Naše vidění je složitou souhrou několika procesů. Obvykle každé oko vytváří svůj vlastní obraz, který se překrývá s obrazem druhého oka, ale není 100% shodný. Mozek oba obrazy spojí do trojrozměrného vizuálního vjemu. Tento jemně vyladěný proces může fungovat pouze tehdy, pokud jsou obě oči rovnoběžné a dívají se tedy stejným směrem1.

Dva obrazy se od sebe odchýlí natolik, že je mozek již nedokáže spojit kongruentním způsobem.3 V důsledku toho může dojít ke zhoršení zrakové výkonnosti, kdy dochází k dvojitému vidění (diplopie) nebo mozek potlačuje zrakové informace z jednoho oka (amblyopie).1,3

V Německu je šilhání jednou z nejčastějších očních poruch u dětí a dospívajících. Touto poruchou trpí přibližně 4 % všech dětí ve věku 0–17 let.4

  • estradaanton - stock.adobe.com

Co je příčinou strabismu?

Strabismus se může vyskytovat samostatně bez jiného základního onemocnění (primární) nebo jako příznak jiného očního onemocnění (sekundární).1 Možné příčiny jsou různé a nelze je vždy jednoznačně určit. Mezi nejčastější příčiny patří:1,3,5-7

  • Nerovnováha očních svalů
  • Genetické faktory
  • Vrozená porucha zraku nebo oční onemocnění
  • Zakalení čočky
  • Porucha očních svalů
  • Úraz oka
  • Úraz nebo onemocnění mozku

Jaké jsou různé formy strabismu?

Základně lze strabismus rozdělit na latentní strabismus, konkomitantní strabismus a paralytický strabismus.6 Mikrostrabismus je strabismus s malou úhlovou odchylkou.1,3

Latentní strabismus (heteroforie) je nejčastějším typem (postihuje asi 70 % běžné populace), kdy oční svaly nejsou ve vzájemné rovnováze. Za normálních okolností je mozek schopen tuto situaci poměrně dobře kompenzovat. Tento strabismus se projevuje pouze v případě únavy, vyčerpání nebo například požití alkoholu. Obvykle se nevyskytují žádné příznaky.1

Pojem souběžný strabismus se používá v případě, že se jedná o trvalou oční vadu, která může postihovat pouze jedno nebo obě oči.8 Odchylka šilhajícího oka se může vyskytovat ve všech směrech pohledu:1,3

  • Konvergentní strabismus je šilhání otočené směrem dovnitř neboli ezotropie,
  • Divergentní strabismus je šilhání otočené směrem ven neboli exotropie,
  • Vertikální strabismus je strabismus směřující nahoru nebo dolů, neboli hypertropie/hypotropie,
  • Při intorzním strabismu rotuje oko kolem zrakové osy.

Pokud je stupeň vychýlení oka v případě souběžného strabismu vždy konstantní, vychýlení v případě paralytického strabismu se mění v závislosti na směru pohledu; například při pohledu doleva může být výraznější než při pohledu doprava. Paralytický strabismus je způsoben ochrnutím očních svalů.1,6 Typicky se vyznačuje vnímáním dvojitého vidění nebo nakláněním hlavy.1

Jaký význam má strabismus u novorozenců a kojenců?

V prvních týdnech života nedokáže ještě novorozené dítě plně koordinovat pohyby očí. V této fázi se mohou v rámci normálního vývoje objevit nekoordinované pohyby očí a s nimi spojený občasný strabismus. V průběhu vývoje se děti naučí ovládat pohyby očí a strabismus by se již neměl vyskytovat.9,10 Trvalý strabismus by měl být vyšetřen lékařem.

  • Prostock-studio - stock.adobe.com

Jak se strabismus projevuje?

U některých lidí je špatné postavení očí jasně viditelné, zatímco u jiných je patrné jen velmi mírně. Kromě viditelného posunutí očí se mohou objevit i další příznaky:1,3,6,7,11,12

  • vnímání dvojitého vidění
  • porucha prostorového vidění
  • špatné postavení hlavy
  • třesení očí
  • náklon hlavy
  • poruchy vidění
  • bolest hlavy
  • obtíže se soustředěním

Jak se strabismus diagnostikuje?

U dětí i dospělých by měl každý strabismus, který se objeví po několika prvních týdnech života, vyšetřit lékař. Oční specialista může diagnostikovat abnormální postavení očí pomocí celé řady vyšetřovacích metod.1,6,12,13

  • Pohyblivost očí. Vyšetřuje se poloha a pohyblivost očí.
  • Zakrývací test. Pohyby očí lze vyšetřit jednostranným nebo střídavým zakrytím očí.
  • Snímky rohovkového reflexu. Pomocí světelného zdroje lze zjistit polohu světelných reflexů na rohovce, která je u zdravých očí na obou stranách stejná.
  • Měření zrakové ostrosti.Měření zrakové ostrosti je možné od dvou let věku dítěte.
  • Fixační test. Schopnost konkrétního pohledu na předmět se vyšetřuje pomocí oftalmoskopu. Děti by měly být schopny zaostřit přibližně od 3 měsíců věku.
  • Vyšetření čočky. Zkoumá se funkce a stav čočky.
  • Vyšetření souhry obou očí a mozku. Pomocí různých testů lze vyšetřit přítomnost dvojitého vidění a schopnost vidět trojrozměrně (od 3 let věku).

Mohlo by vás také zajímat: Oční potíže způsobené prací na obrazovce

Přečtěte si více
Přečtěte si více

Jak se léčí strabismus?

Léčba strabismu závisí na jeho typu a příčině. Latentní strabismus obvykle nevyžaduje žádnou speciální léčbu, dokud se nevyskytují žádné příznaky, zatímco v případě přetrvávajícího (manifestního) strabismu může včasné oftalmologické vyšetření a léčba zabránit sekundárním příznakům, jako je porucha zraku.1 K dispozici jsou následující terapeutické možnosti:

  • Brýle. Předepsání brýlí může kompenzovat poruchu zraku.1,13
  • Okluze. Zakrytí zdravého oka může trénovat šilhání.1,13
  • Chirurgický zákrok. Některé typy šilhání mohou vyžadovat operaci. Možným vedlejším účinkem operace je suché oko.1,13,14
  • Spojovací cviky. Cviky na spojení dvojitých obrazů se doporučují pouze v individuálních případech.1

Odkazy

1. Grehn F. Augenheilkunde. Springer Berlin Heidelberg 2019.

2. Leydhecker W, Grehn F. Augenheilkunde. Springer Berlin Heidelberg 2013.

3. Lang GK. Augenheilkunde. Thieme 2014.

4. Schuster AK, Elflein HM, Pokora R, Urschitz MS. Kindlicher Strabismus in Deutschland: Prävalenz und Risikogruppen. Ergebnisse der KiGGS-Studie 2017.

5. Gräf M, Lorenz B. Strabismus. Monatsschr Kinderheilkd 2015; 163: 230-240.

6. Weber P, John R, Konrad K, Livonius B v., Ruple B, Schroeder A, Stock-Mühlnickel S, Karch D. S2k Leitlinie. Visuelle Wahrnehmungsstoerungen 2017.

7. Berufsverband der Augenärzte Deutschlands e.V. (BVA), Deutsche Ophthalmologische Gesellschaft (DOG). Leitlinien von BVA und DOG. Leitlinie Nr. 26 b, Nichtparetisches Schielen. http://augeninfo.de/leit/leit26b.htm, Zugriff: 30.03.2020.

8. Walter P, Plange N. Basiswissen Augenheilkunde. Springer Berlin Heidelberg 2016.

9. Baumann T, Adam O. Atlas der Entwicklungsdiagnostik. Vorsorgeuntersuchungen von U1 bis U10/J1 ; 52 Tabellen. 2., völlig überarb. und erw. Aufl. Thieme, Stuttgart 2007.

10. Flehmig I (Hrsg. 2007). Normale Entwicklung des Säuglings und ihre Abweichungen. 7. unveränderte Auflage Thieme, s.l., 2007.

11. Oestreicher E. HNO, Augenheilkunde, Dermatologie und Urologie für Pflegeberufe. Thieme 2003.

12. Berufsverband der Augenärzte Deutschlands e.V. (BVA), Deutsche Ophthalmologische Gesellschaft (DOG). Schielen und Amblyopie 2017.

13. Goebeler M, Walter P, Westhofen M. Augenheilkunde, Dermatologie, HNO in 5 Tagen. Springer Berlin Heidelberg 2018.

14. Berufsverband der Augenärzte Deutschlands e.V., Deutsche Ophthalmologische Gesellschaft e.V. Leitlinie Nr. 14a Uveitis anterior 2010.